Milá Jano,
Zdravím Tě a moc si vážím toho, že Tě napadlo, že i já bych mohl nějakou vzpomínkou „obohatit“ vaši stránku „adrian.mikolasek.cz“.
Je mně to líto, ale takovou vzpomínku nemám!
Adriana jsem obdivoval, kdykoli jsem slyšel o jeho autokarových cestách po evangelických sborech v naší zemi i v cizině. Slyšel jsem, opakovaně a především v Chotěboři, jak na tyto zájezdy vděčně vzpomínali bratři a sestry, kteří by si jinak sami cestovat netroufli.
Osobně jsem se ale s Adrianem potkal a mluvili jsme spolu snad jen jednou, ve Vrbně – a to, musím napsat, jsem ho také velice obdivoval!
Odhaduji, že to bylo v roce 1970, nebo 1971.
Od bratra profesora Hellera jsem se dověděl, že mu Synodní rada nabídla, aby pro zájemce z řad duchovních naší církve připravil starozákonní seminář ve Vrbně. Jan Heller (který mne v té době nutil, abych mu tykal) mně řekl, že seminář slíbil a že se na něj moc těší! Samozřejmě jsem o účast na semináři měl ihned zájem. Zároveň jsem požádal Synodní radu i o to, abych na seminář směl pozvat i svého přítele Bohdana Hroboně. Dnes to zní téměř neuvěřitelně! Sjelo se nás tehdy jen asi osm, určitě ne 10, což jsme také několikrát v souvislosti s modlitbami konstatovali. A jedním z nás byl Adrian! Profesor Heller samozřejmě věděl, že se Adrian zabývá otázkou Samaritánů a tak jej vyzval, aby nám o své práci jeden večer vyprávěl. Z toho večera a i z celého semináře, ve kterém snad poprvé veřejně bratr Heller mluvil „o Bohu sestupujícím“ mně zůstal už jen dojem vzájemné důvěry a úcty, přátelství a veliké vděčnosti.
Protože Bohdan a já jsme byli v té seminární skupině nejmladší, jsem už jediný, kdo o této akci ví – a díky Tobě, Jano, jsem si ji znovu vybavil.
PS:
A že měl Adrian něco společného i s Libní, to se dovídám až z vaší fotografie.
Buďte s Pánem Bohem!
S pozdravem i za Hanu,
Mírek
One comment on “Jaromír Dus, farář ČCE”
dekuji bm