Obrázek 1. Sloupnice u Litomyšle, květen 1982. Táta nám ukázal místo svého mládí, Evangelický kostel, ordinaci svého tatínka – chtěli jsme vidět „jeho“ hrob na evangelickém hřbitově. Na černé desce bylo tehdy ještě hodně místa.
Mezi Horní a Dolní Sloupnicí jsme na rozcestí rozloučili a zabočili směrem .. kdoví kam
– jen bylo tehdy jisté, že zpět se nesmělo ani na pohřeb. Říct jsme nesměli nikomu nic.
Ve zpětném zrcátku jsme náhle viděli, že táta jde za námi.
Vrátili jsme se a šli chvíli symbolicky tou cestou s ním…
Hledali jsme nyní s Janou název pro náš pořad o jeho bádání.o Samaritánech 
Na spoustu věcí bychom se ho – teď – tak rádi zeptali. 
Dali jsme pořadu nadpis – „Kterou cestou“

Obrázek 2.Po rozloučení zavírám dveře nemocničního pokoje a za mnou ještě zní „pochodem vchod!“

Bohdan (syn)